Předjarní Adrspach

velikonoce 2005
Vandr po Adrspassko - Teplickem skalnim meste + pruzkum Dolniho Adrspachu pro atelierovy projekt

Vylet jsme naplanovaly jako takovou hura akci.. ale protoze tam bylo pul metra snehu a my jsme sehnaly ubytovani az par dni pred odjezdemi, tak se k nasemu adrenalinovemu vyletu nikdo moc nechtel pridat :o)..

Prvni den - patek odpoledne po prijezdu - jsme tam byly s Vercou jeste samy dve, takze jsme prosly vesnici a skrtaly na mape baraky, co se nam nelibily ;o)..

Vecer prijela Mariana s kamaradkou Dancou, takze jsme vecer stravili s mistnimi v zazemi telocvicny, coz jim slouzi misto hospody :) My jsme dostaly na spani cestna mista v male posilovane. A ty steny plne svalovcu a svalovkyn primo vyzyvaly ke zhasnuti, protoze od toho clovek nemohl odtrhnout oci 8-O.. brr :)...

Uz jsem se tesila jak vyzkousim v terenu "novy" sirokouhly objektiv ke svemu fotaku, patricne oblepeny izolepou jako hodne veci po dedovi :)... 

V sobotu jsme si udelaly celodenni vylet do skal, ovsem vzali jsme to po okruhu docela zkratkovite a pozpatku.. takze jsme nektere nejlepsi skaly ani nevidely. Ovsem videly jsme toho hodne a v tech podminkach by se cely okruh ani ujit nedal. Cloveka bolely ruce, jak se drzel zabradli, kdyz nohy ujizdely na ledu... pripadne se snazil vklinit ramenama mezi steny, kdyz byla namrzla zem i ty steny (viz Mysi dira dole vlevo :)..

Protoze Danca pospichala na vlak, misto finalniho okruhu jsme se vyskrabaly jen na vyhlidku hradu Strmen (hrad tam byl kdysi dreveny, takze dnes to chtelo hodne dobre vule, aby se to dalo nazvat "zriceninou" :). Ovsem byla mlha, ale i tak, jen se tam vydrapat stalo za to (fotka dole vlevo s tou pokroucenou borovici).

 V nedeli jsme si jeste udelaly vylet opacnou stranu udoli. Jednak kolem zamku, ktery je fakt nestatna zricenina a primo vola po rekonstrukci a nove funkci.. potom nahoru do kopce, kolem skotskeho skotu, koni, ovci, koz.. az k troskam JZD, ktere jsou na strategickem miste s vyhledem na cele udoli. Nas navrh tam pocita s uplne novy rekreacnim komplexem - s klimatickymi laznemi... ktere by mely byt spojeny s vseobecnym ozdravovanim tela - tzn nove stezky po okoli, vzdyt tam za kazdou druhou skalou je nejaka prirodni zajimavost..

 A potom pres pole a potoky az na Krizovou cestu (fotka nahore vedle Mysi diry), ktera vedla az na vrcholek skaly odkud byl nadherny vyhled nejen na cele skalni mesto, ale az na Krkonose.. vcetne Snezky :)..

Odjezd jsme zvladly jeste v nedeli odpoledne, cestou jsme jeste dopisovaly poznamky a dojmy do deniku expedice, ktery jsme si celou dobu peclive vedly :o).. No a ted nezbyva nez z toho nejaky ten navrh vycucat :o)...

...

Piknik na Priglu spojeny s vynasenim Smrtky

velikonocni pondeli 2005
Celodenni vylet s hudebne-tanecne-historicko-milyma kamaradama :)..

Kazdorocni tradicni vylet, ktery zajistuje, ze zacne jaro a zima se uz nevrati :o).. Letos jsem mela to stesti, ze jsem se mohla zucastnit i ja.

Nahlasena ucast naznacovala akci spise komorni, nakonec se nas seslo pet - Alenka s Tomasem a malym Tomaskem, Jindra a ja. Sraz byl u Pristaviste, cestu kolem prehrady zpestrily ruzne jeraby, ktere se Tomaskovi tolik libily. A taktez upousteni vody pod hrozbou povodni.

Prvni zastaveni zpusobil Tomasek, ktery nasel pumpu a porad chtel, aby z ni nekdo pumpoval :).. Vytahli jsme zasoby a porovnali ruzne varianty velikonocnich beranku :).. Lesni pesina (na ktere se jelo s golfovym kocarkem opravdu bajecne) nas zavedla az na kraj lesa, na louku, kde byl pekny vyhled na konec Brna a taky sucha trava.. Jindra hned svazal suche klacky a z travy dostala Smrtka tvar, ze satku obleceni a ze snecich ulit korale..

Naucila jsem se vazat povrislo, ovsem pri prvnim pokusu o aplikaci v praxi jsem Smrtce ulomila hlavu, takze mela chudera na krku jeste dve dlahy :)..

Kdyz jsme patricne posvacili nejen tradicni velikonocni speciality, nesli jsme Smrtku lesem zpatky k vode...

Na konci cesty Jindra ulomil Smrtku pod sukni, takze jsme se shodli na tom, ze ji hodime do nejblizsiho kapalneho skupenstvi. Alenka zpivanim zahanela zimu a Smrtku svlekala, pak ji zapalila a Tomas ji hodil do potoka.. coz byla spis tekouci kaluz, ale aspon mohla Smrtka v klidu ve vode dohoret :o)..

Cestou zpatky jsme navstivili vytouzenou cukrarnu Anicka, kde jsme si vsichni pochvalovali jak mame krasne sladky zivot :).. a probirali plany na leto, nejen s Renou ci Weytorou...  a nejen na leto... :)..

Zpet na akce