ELFCON 2004
Fotografická reportáž
(nebo chcete-li reportáž s fotografiemi :)
„Neleží tady někde manuál k Elfconu ?!“
Přípravy na Elfcon byly dlouhé, nikoliv
však zdlouhavé. Před dvěma lety jsem na poslední chvíli našla stařičký
šicí stroj, který byl sice fotogenický, ale víc než čtyřmi stehy mi odmítl
sloužit.
Letos jsme byly moudřejší a s Barčou
jsme vrhly na výrobu plášťů zavčas.
Ona se navíc potýkala se zatloukáním kovových oček do své nové gotické
haleny. (Neměli jsme velké kladivo, takže se zaimprovizovalo ;o). Já jsem svůj
kostým doplnila o několik detailů, abych byla patřičně „šenkýřsky“
stylová :)..
Už mnoho dní před tím slavným víkendem jsem nemohla dospat. Výsledek se
dostavil zavčas. V den odjezdu jsem byla unavená, jako kdybych složila
metrák uhlí :).
Pátek
Asi v půlce cesty jsme se procpali do kupéčka.
Tam jsme s Ozzym, Barčou a Ghorthym probírali
jestli se už třeba neznáme a podobné důležité věci.. Až
najednou Barča vytáhla váček s kamínkama a řekla, že nám vyvěští
budoucnost.
Na posvědcené plátýnko jsem rozhodila osm náhodně vybraných polodrahokamů.
A Barča mi z nich vyčetla ustupující temnotu a světlou linii táhnoucí se
do budoucnosti :). Ozzyho to velice zaujalo, pozval ji hned na svou přednášku
o čarodějnictví na Taurconu. Až po chvíli se zmínil, že mu jaksi chybí
figurantka na upálení…
Cesta z nádraží do školy už byla jako
stará známá. Nezpomalovala jsem ani za nic, nohy samy běžely samou nedočkavostí.
Konečně jsem se mohla se všemi náruživě přivítat :o)..
Jak jsem se rozkoukala a lehce zabydlela, vrhla jsem se do Jedové chýše
zatopit pod kotlem.. ehm.. no, vrhla jsem se do Dna Pytle, kde už se žhavily
toustovače :).
Přednášky mě sice nenechávaly chladnou leč letmá návštěva jedné z
nich – té o hudbě – musela stačit. Gudrun vršila tousty do vysokých úhledných
spoupců.. a pak už se jen smažilo, vařilo, mazalo, kečupovalo a pochutnávalo
(mňam, uplně jsem dostala chuť, jak to teď píšu :o)..
Celý ten víkend byl protkán několika jobovkami, které se na poslední chvíli
v dobré obrátily. Mou krosnu měli přivézt Beren s Tinúviel autem. Někdy
pozdě večer jsme se dozvěděli, že se jim pokazilo auto, chybí značná část
techniky, tudíž se nepromítá. A já nemám ani spacák, ani kartáček.. ani
nic..
Ale Kudrna má lety prověřené heslo: “co nemám, to nepotřebuju” a tím
jsem se odhodlala řídit. Když se k tomu přidá ještě druhá rada, kterou
jsem se naučila na vodě, “kamarádi půjčí, pomůžou”, rýsuje se
spokojený víkend, plný improvizace, kterou mám tak ráda :))..
Beren s Tinčou nakonec přijeli, tak jsem měla radost z těch dvou a krosnu
jsem hodila do kouta :o)…
Další průšvih byl když odřekla svou účast Františka Vrbenská. Naštěstí
i ona nakonec přijela. Tak jsem si mohli poslechnout, jak bloudila po Opavě a
jiné povídání o bloudění a putování nejen v literatuře. Já jsem tam
chtě nechtě usnula (jak dokazuje Belova fotka).. ale to už předbíhám..
..teprve je páteční noc…

Rozhodla jsem se jít spát už po půlnoci. Kdosi tam ještě kafral,
ale nakonec Barča zhasla. Kolem jedné jsem ještě udělala kolečko, abych
zkontrolovala nespící většinu a pak už jsem konečně usnula.
Sobota
Brzké ranní sluníčko (asi kolem desáté) nakukovalo i do Minas Morgul, kde si někteří Avari vychutnávali své dvě hodinky poctivého spánku :)..
Mě snídaňový nápor toustů posloužil
místo rozcvičky a na poslední instrukce před LARPem byli už vzhůru všichni.
Někteří využili volných chvílí a pilovali ještě
šerm. I když Morgaine s … by takovéhle zbraně při hře asi nikdo
nepovolil :).
I já jsem vykoukla otestovat exteriér.. Urousaná sukně, pár kaluží, občas
sluníčko.. no já jsem byla ráda, že nedorazila ta sněhová děla ;)))..
Gror totiž hrozil umělým zasněžováním.. Prý
aby se neporušila tradice šíleného LARPovního počasí :o)..
LARP
Paní hostinská zřejmě podlehla kouzlu skříňky plné malujících
skřítků (někdy vydávaného za foťák) a chovala se velmi vstřícně..
To byla voda na náš pavlačový mlýn ! Hned jsme se shodly, že tím
chce zřejmě nalákat co nejvíc voličů.. zaslechly jsme totiž z důvěryhodných
zdrojů, že chce kandidovat na starostku !..
Musela jsem to hned sdělit nejbližším kolegyním a kouzelná formulka
“hlavně to prosímvás nikomu neříkejte” způsobila, že se informace šířily
jako lavina.. Ale netrvalo dlouho a jedna vlna informací narazila na druhou a já
jsem se ocitla opět v hospodě u paní hostinské. Ovšem jako členka ženského
hnutí. Protože kdo jiný to město opět postaví na nohy, než silnější
polovina lidstva.. a s paní hostinskou v čele ! :-D..
Občanka Fionna doslova prohlásila “s městem to jde z kopce, vidíte ?!”
Stačil letmý pohled na ten svažitý terén smrkového lesíka a musely jsme jí
s uznalým pokýváním hlav dát za pravdu.. Je to vážné, ten původní
starosta se mi vůbec nelíbí a ti protikandidáti ?!.. no samí chlapi, co od
nich můžeme čekat ?!!..
trznmarzazn utž erz rszertz s tr tzrtz























